hymnus, -nu m. (6. j. -u) (z řec.) 1. (u starých Řeků) zpěv na počest bohů 2. liter., hud. oslavný liturgický zpěv, velebná skladba vznešeného obsahu; chvalozpěv: slavnostní h.; h. na volnost; h. svobody; přen. vítězný h. práce; ♦ pět o někom, na někoho hymny (nadmíru) někoho vychvalovat, velebit; — v. též hymna