i

1. česká samohláska (vysoká, přední) a písmeno ji označující 2. (vysl. a někdy též ps. í) neskl. s.

i

I sp. a částice I. sp. souřadicí 1. slučuje v kladné (zast. a kniž. i v záporné) větě těsněji než sp…

i

II, í citosl. (odděluje se často čárkou) vyjadřuje bolest ap.: i, to bolí; í, to pálí; v. též ii, ii…