ideál, -u m. (6. j. -u) (z lat. driv. řec. zákl.) 1. vznešený, vysoký cíl, nedostižný n. těžko dosažitelný: i-y svobody a lidství; i. dokonalosti; revoluční i-y; umělecké i-y 2. dokonalý představitel; vzor: i. dokonalého občana; i. dobrého vojáka; i. krásy 3. často žert. předmět tužeb: jeho i-em byl vlastní domek; stal se i-em všech děvčat 4. neskutečná myšlenka, idea; neproveditelný nápad, sen; iluze: mysl plná i-ů; být o i. chudší; → expr. zdrob. ideálek, -lku m. (6. mn. -lcích); — ideální v. t., ideálový v. t.