idealismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) 1. nadšení, zanícení pro ideály bez ohledu na hmotné zájmy, nezištná služba ideálům: vřelý i.; věnovat se něčemu z i-u 2. filos. směr, kt. při řešení problému vztahu myšlení k bytí mylně pokládá za prvotní vědomí ducha a popírá, že vědomí je produktem hmoty (op. materialismus): platónský i.; Kantův kritický i.; objektivní i.; subjektivní i. 3. uměl. starší označení pro umělecký tvůrčí princip vycházející nikoli z konkrétní poznávané skutečnosti, nýbrž z ideje dané předem (op. realismus)