ideolog, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) (ideoložka, -y ž.) 1. tvůrce n. hlasatel určité ideologie: i. dělnického hnutí; socialistický i. 2. řidč. (někdy hanl.) kdo má v oblibě abstraktní ideje, spekulace, teorii: houževnatý, blouznivý i.; ideologie, -e ž. 1. ideová stavba, soustava určitého světového názoru, politického směru, společenského řádu ap.: socialistická i.; demokratická i.; revoluční i.; i. míru; i. feudalismu; reakční i. 2. řidč. (zprav. hanl.) abstraktní spekulace jen teoretická a odtržená od skutečnosti: ne i., ale život; ideologický příd.: i. vůdce; i. směr; i-á nadstavba; i-á jednota; i-é školení; i. vliv, růst; – i-é blouznění; přísl. ideologicky: i. zaměřit; i. nevhodný; podst. ideologičnost, -i ž.: *ideologismus [-iz-], -mu m. zprav. hanl. přemrštěná záliba v pojmových konstrukcích (Šal.)