ikonoklasmus [-az-], -mu m. (z řec.) kniž., hist. obrazoborectví (op. ikonodulství); ikonoklast, -a m. (1. mn. -i, -é) obrazoborec (op. ikonodul): hnutí i-ů; přen. lyrický i. (Götz); ikonoklastický [-ty-] příd. obrazoborecký: i-é hnutí