induktor, -u m. (z lat. zákl.) elektr. 1. ruční elektromagnetický točivý stroj na výrobu střídavého elektrického proudu v menším měřítku 2. indukční přístroj transformující nárazy proudu o malém napětí na proudové nárazy velkého napětí; i. Ruhmkorffův; — induktorový příd.: sděl. tech. i. telefonní přístroj v němž je zamontován induktor k vyzvánění do sousední stanice