injekce, -e ž. (z lat.) 1. vstřikování, vstřiknutí látky (zprav. s léčivým účinkem) do organismu; tato látka určená k vstřikování do organismu: nitrožilní, svalové, podkožní i.; dát, dostat i-i; chodit na i. (ob.); – kafrové i.; vitamínové i.; i. v ampulkách; očkovací i.; zpráva působila jako i. vzpružila, povzbudila; přen. vzpružení, povzbuzení (zprav. dočasné): i. ochablému hospodářství (v podobě půjček, daňových úlev ap.) 2. stav. vhánění, vehnání urč. roztoku do něj. hmoty, zdiva n. půdy, aby bylo dosaženo jejího zpevnění, neprostupnosti ap.; roztok k tomu určený: betonová i.; — injekční příd.: i. jehla, stříkačka, i. roztok; – i. směs; i. přístroj, vrt