inspirace, -e ž. (z lat.) 1. kniž. (u umělce n. vědce) popud, podnět k tvoření, tvůrčí vášeň, tvůrčí nadšení: čekat na i-i; zdroj i.; umělecká i.; básnická i.; nemít špetku tvůrčí i.; přen. popud, vnuknutí vůbec: udělat to z cizí i.; mít okamžik prorocké i. 2. biol. vdechování, vdechnutí, vdech (op. exspirace): i. způsobuje důležité změny oběhu krevního; — inspirační příd.: i. zdroj; – i. svaly; i. měch křísicího přístroje; → přísl. inspiračně: i. zůstat věren svému kraji