inteligentní příd. (z lat.) mající, prozrazující inteligenci, vyšší vzdělání; bystrý: i. úředník; i. mládež; i. tvář; žert. hezký, dobrý, chytrý ap.: opice měla malý i. ohon (Haš.); → přísl. inteligentně: i. vypadat; → podst. *inteligentnost -i ž. (Ner.)