interference, -e ž. (z lat. zákl.) kniž. vzájemné pronikání, vzájemné prolínání, střetání; křížení: i. vjemů sluchových a zrakových; i. světla; i. veřejných práv; fyz. výsledek setkání několika periodických dějů se stejnou periodou a s konstantním fázovým rozdílem v témž místě: i. světelných vln; elektr. skládání dvou střídavých proudů, jejichž frekvence nejsou stejné; sděl. tech. rušivý vliv nežádoucí rádiové vlny na vlnu přijímanou; interferenční příd.: fyz. i. přístroj; i. spektroskop; i. vlnění; sděl. tech. i. hvizd vznikající v přijímači interferencí vysokofrekvenčních proudů různých kmitočtů; interferovati ned. (z lat.) vzájemně pronikat, vzájemně se prolínat, střetat; křížit se: světelné paprsky interferují