intrika (†intriga, Zey.), -y ž. (z fr. driv. it.) 1. (často mn.) úskočné, postranní jednání, čin; pleticha, pikle, úskok, úklad: strojit, osnovat i-y; osobní i-y; politické, divadelní i-y; jednat bez intrik; prohlédnout každou i-u; být obětí i-y †2. liter. dějová zápletka v literárním díle: milostná i. v románě; → expr. zdrob. *intrička, -y ž. (Neum.); — intrikový příd.: i-á veselohra založená na intrice