invalida, -y (1. mn. -é, -i) (†invalid, -a, Ner., Slád. aj.) m. (z lat.) 1. (dř.) voják neschopný služby pro následky zranění v boji: válečný i.; jednoruký i. 2. člověk nezpůsobilý k práci zprav. pro tělesnou vadu způsobenou úrazem, nemocí ap.: dělničtí i-i; důchodové zabezpečení i-ů práce; družstvo i-ů; přen. literární i. (Čech) starý vysloužilý spisovatel; i. života člověk, kt. utrpěl v životě neúspěch ap.; expr. starý kůň n. jiné zvíře, starý stroj n. stará věc už neschopná užívání