invalidní příd. (z lat.) 1. částečně n. zcela nezpůsobilý k práci n. k vojenské službě pro tělesnou n. duševní vadu způsobenou úrazem, nemocí ap.: i. voják; i. důchodce; přen. expr. (o neživých předmětech) i. vůz, motocykl starý, rozbitý, porouchaný, vyřazený 2. invalidů se týkající: i. pojištění pro případ invalidity; i. péče, zabezpečení, důchod, renta; → přísl. *invalidně: i. živořit jako invalida; → podst. invalidnost, -i ž. invalidita