inverse [-ze], inverze, -e ž. (z lat.) 1. kniž. přemístění, obrácení, převrácení; jaz. obrácený, nepravidelný pořádek slov n. vět; geom. jistá bodová transformace (kvadratická) v rovině a v prostoru; chem. změna prostorového uspořádání molekuly látky; meteor. i. teploty jev záležící v tom, že v urč. vrstvě atmosféry s přibývající výškou teploty přibývá, zvrat teploty 2. chem. i. cukru štěpení (řepného, třtinového cukru) na směs cukru hroznového a ovocného působením kyselin, zásad a enzymů; — inversní, inverzní příd. obrácený, převrácený, opačný: i. postup, proces; i. pořadí; mat. i. funkce; fyz. i. bod, teplota při kt. se něj. zjev stává opačným; jaz. i. pořádek slov