ion [ijón i jón], iont [ijont i jont], -tu m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) atom n. skupina atomů elektricky nabitých: i. s kladným (záporným) nábojem kationt (aniont); iontový příd.: i-ová raketa (v raketové technice) poháněná ionty; chem. i-á teorie vysvětlující vznik iontů v roztocích; i. proud působený pohybem iontů; i-á vazba vzniklá přitažlivou silou opačně nabitých iontů; i-é krystaly stavěné z iontů; sděl. tech. i-á past zařízení zabraňující, aby záporné ionty dolétly na stínítko obrazovky