isolace [-zo-], izolace, -e ž. (z fr. driv. it.) 1. osamocení, odloučení, odloučenost, separace, izolování: žít v i-i (od společnosti); politická a hospodářská i. státu; i. reakčních stran; i. nemocných nakažlivými chorobami; být v i-i; dostat se do i.; chem. pochod, jímž se odděluje z dané soustavy látek jedna složka 2. místnost n. budova určená k oddělení, osamocení nemocných n. vězněných; separace: pacient onemocnělý nakažlivou chorobou leží na i-i; zatčený byl dán do i. samovazby 3. elektr. zařízení (látka n. hmota) k ochraně před dotykem s proudovodičem, k jeho přerušení ap. 4. tech. zařízení sloužící k ochraně před tepelnými změnami, zemní vlhkostí, prosakováním vody, šířením zvuku, požáru ap.: tepelná i. proti chladu; zvuková i.; — isolační, izolační v. t.