isolovati [-zo-], izolovati ned. i dok. (z fr. driv. it.) 1. (koho, co od čeho; co) osamocovat, osamotit, odlučovat, odloučit, oddělovat, oddělit, separovat: i. nemocné od zdravých; i. kulaky od středních zemědělců; i. se od života, od světa; i. jistý problém; umělec se izoloval v oblasti snů; chem. i. prvek n. sloučeninu oddělovat, oddělit ze směsi látek; jaz. izolující jazykový typ izolační 2. (co čím, před čím, proti čemu) opatřovat, opatřit izolaci 4, 3: i. stavbu, sklep, místnost před vlhkem; i. tepelně, zvukově; i. potraviny proti okolí špatnými vodiči tepla; i. elektrický vodič, drát (před dotykem) ○ předp. od-, za-