jíva, -y ž. (2. mn. jív) keř n. strom kvetoucí záhy zjara před vyrašením listů (jeho květenství jsou tzv. kočičky); vrba jíva (bot.); kočičky na jívách stříbrně svítí; medonosné rostliny jako j., trnka, šalvěj; chvějící se lístky jívy; → zdrob. jívka, -y ž.