jařmo (†jarmo, Tyl, Vrchl., Čech aj.), -a s. (6. j. -ě, -u, 2. mn. -řem) 1. dřevěná část dobytčího postroje, do které se dobytče při tahu opírá; jho: zapřáhnout voly do jařma 2. kniž. poddanství, poroba, otroctví, útlak, útisk, jho: být pod jařmem; dostat se pod j.; těžké, nesnesitelné j.; j. kapitalismu, fašismu; svrhnout otrocké, cizácké j.; osvobodit se, vymanit se z jařma; zbavit se jařma; vzpírat se jařmu; žert. manželské j. manželství 3. bot. jeden pár lístků zpeřeného listu