jaký zájm. 1. táz. (v ot. přímých i nepřímých) ptáme se jím obecně na vlastnost někoho, něčeho: jaký je to člověk?; jakou látku si přejete?; jaké bude počasí?; ptal se, jaký je program; psal, jaký měl úspěch; v jakém rozsahu se to děje?; s jakým výsledkem, s jakými potížemi pracujete?; ♦ ob. s jakou jdeš? s jakou zprávou; jaks pořídil?; kdo ví, s jakou bude přivítán jak; uvidíme, jakou pak budeš pískat co budeš dělat, jak se budeš chovat; – bůhví jaký, čertví jaký, nevím jaký, kdoví jaký (ps. též a v postavení přívlastkovém zprav. bůhvíjaký atd.) blíží se významem zájm. neurčitému nějaký, všelijaký, jakýkoli: myslil si, že dělá bůhvíjaké zázraky; dělali mu čertvíjaké schválnosti; bůhví jaký to byl člověk i bůh ví, jaký to byl člověk; – (v řečnických ot.) vyjadřuje odmítnutí; žádný: jaké řeči!; jaké strachy!; jaké rozpaky! jaképak, žádné; jaká pomoc! žádná, nedá se nic dělat 2. ob. ptáme se jím na pojmenování, určitější označení osoby n. věci; který: jaký měsíc máme?; jakou si zazpíváme kterou píseň? 3. ve větách zvol. vyjadřuje velkou míru n. intenzitu toho, co je označeno podst. jménem, podiv n. obdiv; jak veliký, jak krásný, takový, tak veliký: jaká krása!; jaká radost!; jaká vůně!; jaké neštěstí!; jaká to bída!; jaká hrůza!; jaký je to člověk!; jaké to oči!; máš hlad? A jaký!; je to hlupák! A jaký! 4. vzt. uvozuje věty, které blíže určují vlastnosti osoby n. věci (často se souvztažným takový); oděv, jaký sluší; přítel, jakých je málo; odměna, jaká mu patří; říci pravdu, jaká je; jaký pán, takový krám (pořek.); jaká otázka, taková odpověď; – nemohl spát, jaká to byla bolest; nemohl ven, jaký byl mráz takový 5. neurč. (vůbec) nějaký: vezmi si kabát, máš-li jaký; nevím, že by tudy vedla jaká cesta; jsou prý v tom překážky, osobní nebo jaké; ve spoj. ať chce jaký chce jakýkoli; ať chce úkol jaký chce, nedostane žádný; ve spoj. jaký taký jakýs takýs, jakýsi; našel si jakou takou záminku