jalovec, -vce m. 1. jehličnatý keř n. strom s bobulovitými plody: vůně zeleného j-e; pichlavý j.; bot. rod Juniperus: j. obecný 2. plody tohoto keře užívané jako koření, léčivo a při výrobě likérů; jalovčinky: vykuřovat (světnici) j-em; pálenka z j-e; → expr. zdrob. jaloveček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)