jasnovid, -u m. (6. j. -u) kniž. schopnost jasně vidět, předvídat, bystrý pozorovací talent; bystrozrak, jasnovidnost: zaostřit na něco svůj j.; jasnovidec, -dce m. (jasnovidka, -y, *-vidkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní (Ner.) ž.) 1. řidč. kdo jasně vidí do budoucna, dovede předvídat 2. člověk, kt. profesionálně hádá budoucnost: kartářky a jasnovidky; jasnovidecký, jasnovidný (*-vidý) týkající se jasnovidectví ve význ. 1, 2; jasnozřivý, předvídavý, prorocký, věštecký: j-á předpověď, Leninův j-cký pohled; j-ný básník; j-ný politik prozíravý; j-cká živnost; j-dá slečna (Ner.) jasnovidka; → přísl. jasnovidecky, jasnovidně: j. předvídat, tušit, odhadovat; jasnovidectví (*-vidství), -í s., jasnovidnost, -i ž. 1. schopnost předvídat: předvídat s j-stí, s geniálním j-stvím (Z. Nej.) předvídavostí, prozíravostí 2. činnost jasnovidce: živit se j-ctvím; provozovat j-ctví