jatky, -tek ž. pomn., ob. jatka, -tek s. pomn., řidč. jatka, -y ž. místo, kde se poráží dobytek; porážka; nář. též výsek, prodejna masa: vést dobytek na jatky; vybrat telata k jatce (Hál.); převezme hospodu i pole, upraví jatku (Mrš.); přen. válečná jatka, lidské jatky krvavá válka; vést, hnát vojsko, lidi na jatky (jatka) do krvavé bitvy, řeže; zbytečně utrácet lidské životy; hist. prešovské jatky poprava 30 luteránů r. 1687 v Prešově