ječivý příd. k ječeti, pronikavě, nepříjemně znějící; vřískavý: j. hlas, výkřik, smích; j-é vytí sirény; j. nářek; zvuk j-ch dud; → přísl. ječivě: j. pokřikovat, prozpěvovat; smát se j.; trouby j. zahlaholily