jedinečný příd. 1. individuální: j. jev; každé umělecké dílo má v sobě něco j-ého specifického; jaz. j-é souhlásky nepárové 2. expr. zcela se odlišující od ostatních; ojedinělý, zvláštní, vynikající: j-á příležitost k nákupu; mít j. postřeh; obraz j-é krásy neobyčejné, vzácné; j. výkon ocelárny mimořádně vynikající; → přísl. jedinečně: expr. j. příznivá chvíle; → podst. jedinečnost, -i ž.: expr. j. sportovního výkonu neobyčejnost