jednatel, -e m. (jednatelka, -y ž.) 1. funkcionář organizace, spolku vyřizující agendu: j. závodního výboru; j. Umělecké besedy tajemník, sekretář 2. obchodní zástupce; agent: j. pojišťovny; žel. osoba smluvně obstarávající prodej jízdenek a jiné úkony na personálně neobsazené železniční zastávce 3. člověk zmocněný k jednání: diplomatický j.