jednomocenství, -í s. chem. vlastnost toho, co je jednomocné; jedno mocnost; jednomocný příd.: chem. j. prvek jehož jeden atom se může sloučit s jedním atomem vodíku, popřípadě jehož dva atomy se sloučí s jedním atomem kyslíku; → podst. jednomocnost, -i ž. chem. jedno mocenství