jednotvárný příd. 1. řidč. a zast. mající stejný tvar; stejný, shodný: j-é cihly; j-é rozhodování (Pal.); j-é (státní) zřízení (Havl.) 2. stále stejný, bez proměny se opakující; všední, monotónní (op. rozmanitý, různotvárný, pestrý): j. zvuk, hlas; j-á hra, melodie; j-é vypravování; j-é tikání hodin, zurčení vody; j-á práce; j-é pohyby; j. život; j-á zábava nudná; j-á strava; j. verš; → přísl. jednotvárně: j. se opakující zvuky; život plynul j.; → podst. jednotvárnost, -i ž.