jedový příd. řidč. k jed 1. jedovatý: j. had; j. nápoj; zool. j-á žláza vylučující jed; j. zub zprostředkující přenášení jedu; kožel. j-á kaše druh přípravku k uvolňování chlupů, rusma 2. řidč. expr. jízlivý, zlomyslný, jedovatý, zlobný: jen ty nebuď j-á (Šrám.); to je bába j-á (Herrm.); → přísl. jedově: kytice zavoněla j. (Nový)