jistiti ned. (3. mn. -í, rozk. (ne)jisti, (ne)jisť, trp. -štěn) 1. kniž., poněk. zast. (~;co) jako jisté něco prohlašovat, za jisté vydávat; tvrdit; (koho, 4. p.) ujišťovat, ubezpečovat: nepřestával j., že věc dobře provede; j. někoho svou náklonností 2. elektr. (co) chránit elektrický obvod n. zařízení před účinky proudového přetížení 3. horol. (koho, 4. p.) zabezpečovat pomocí lana 4. mysl. (o zvěři) pozorovat všemi smysly současně; bádat; přen. stála na pavlači a jistila na všechny strany pátrala; — jistiti se ned. kniž. zajišťovat se: j. se pro všechny případy, pro nepředvídané překážky ○ předp. od-, po-, po- se, u-, u- se, z-, za-, za- se, → nás. k 1 jistívati, jistívati se (o) bez předp.