jistota, -y ž. 1. naprostá nepochybnost, zaručenost n. přesvědčení o něčem; určitost: j. poznání; vědět, čekat s j-ou, že...; s j-ou prohlásit, tvrdit; jen kdyby měl j-u, že je dítě skutečně jeho; ♦ lepší hrst j-y nežli pytel naděje (přísloví) je výhodnější mít třeba málo, ale jisté, než mnoho, ale nejisté 2. dokonalost v ovládání; pevnost, určitost, nekolísavost, obratnost, spolehlivost: j. v držení těla; hráli s technickou j-ou; zpívat s j-ou; j. v jednání; nabýt společenské j-y; chovat se s naprostou j-ou; mít morální j-u 3. bezpečnost, bezpečí: j. domova; být v j-ě; pro j-u ještě jednou překontrolovat; ♦ j. je j. (pořek.) je dobře se předem všemožně zabezpečit; práv. sirotčí, pupilární j. vyšší míra zajištění, bezpečnosti předepsaná pro uložené n. jinak svěřené peníze nezletilců, opatrovanců aj. 4. zast. záruka: avšak mi tu na j-u zůstavíš to robě (Erb.); práv. peněžitá částka, věc, popř. prohlášení rukojmího, jimiž se zajišťuje splnění určitého nároku n. na jejichž složení je závislé vykonání určitého úkonu, zejm. úředního; záruka, kauce: j. procesní; j. proti budoucí škodě; dát j-u; složit j-u