jmění, -í s. vše, co někdo, zejm. ve větším množství, má; soubor věcí a práv (někdy i se závazky), náležejících osobě fyzické n. právnické; majetek: mít, nemít j.; není tak zcela bez j.; – malá chaloupka, loďka, několik sítí, bylo celé jeho j. (Něm.); pozůstalostní j.; spolkové j.; j. osobní, soukromé, veřejné; konfiskace církevního j.; ekon. národní j. souhrn veškerých majetkových hodnot na území státu (rozl. od národní majetek); podn. hosp., úč. j. kmenové; j. základní (v hospodářství obcí, spolků ap.); j. výdejné; → zdrob., zprav. expr., jměníčko, -a s.