jmenovati ned. i dok. 1. (koho, co) uvádět, uvést jménem; pojmenovávat, pojmenovat: j. spoluviníky; j. někoho na prvním místě; umět j. každou rostlinu, nemoc; dílo vyzdobené nejmenovaným malířem jehož jméno není uvedeno 2. (koho, co) uvádět, uvést podle jmen v řadě za sebou; vypočítávat, vypočíst: j. vynikající spisovatele české literatury; j. železniční stanice po trati; všichni jmenovaní působili zde jako učitelé 3. ned. (koho, co) dávat jméno; oslovovat, nazývat, označovat: jmenoval matku vždy mamičko; Horní země, jak Madaři s oblibou Slovensko jmenovali; vše, co se jmenovalo pokrok bylo označováno jako... 4. (koho, 4. p.: koho čím) ustanovovat, ustanovit, určovat, určit: president jmenuje vládu; j. ředitele podniku; j. zaměstnance vedoucím oddělení; j. akademické funkcionáře; j. do vyšší platové třídy, stupnice povyšovat, povýšit; — jmenovati se ned. mít jméno; nazývat se: jak se jmenuješ?; jmenuje se XY ○ předp. na-, po-, po- se, pře-, pře- se, vy-; → nás. jmenovávati ○ předp. v. jmenovati kromě na-