junák, -a m. (6. mn. -cích) 1. též jonák (zř. též junákyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) expr. ztepilý statný mladý muž: krásně rostlý j.; j. jako jedle; bývali Čechové statní jonáci (píseň); ženy židovské bývaly j-ně 2. hrdina, bohatýr vůbec; hrdina lidových zpěvů jihoslovanských: boje udatných j-ů 3. (též junačka, -y ž.) (dř.) člen bývalé skautské organizace Junák: oddíly j-ů a j-ček; → zdrob. expr. junáček, jonáček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích); — Junák, -a m. bývalá skautská organizace v ČSR