káča II, -i ž. (j. 3., 6. -e, -i, 4. -u, 7. -ou, mn. 1., 4. -i) 1. ob. kachna: krmit káču 2. věc připomínající kolébavým pohybem kachnu, např. zařízení k zvýšení stability lodi aj. 3. dětská hračka tvaru malého obráceného kužele, který je šviháním uváděn do točivého kolébavého pohybu a v něm udržován: honit, drandit káču *4. žert. basa: mrskal káču šmytcem (Jir.) 5. ryb. slang. druh velkého splávku 6. arg. nedobytná pokladna; → zdrob. kačka v. t.