kápnouti dok. (min. -pl, podst. -pnutí) 1. ke kapati 1; skanout: slza jí kápla z oka; neos. ob. dosud ani nekáplo nesprchlo; přen. do radosti mu káplo i něco hořkosti přimísilo se; ♦ ob. k. někomu do noty udělat, říci mu něco vhod 2. ob. expr. ke kapati 2; připadnout, dostat se: tu a tam kápla nějaká ta koruna spropitného; káplo něco do kuchyně 3. (co kam) vlít, vpustit kapku něčeho: k. (lék) do oka; ob. ust. spoj. k. božskou říci úplnou pravdu, přiznat se 4. zhrub. ke kapati 4, zahynout: káplo jich tam tisíce 5. ob. expr. (co) dát, darovat, poskytnout: k. nosiči spropitné; kdyby kápli remundu (K. Čap.) 6. ob. (na koho, co) vhodně náhodou nalézt někoho, něco; připadnout (na koho), zastihnout (koho); přijít (nač), uhodnout, zjistit, objevit (co): náhodou jsem kápl na vlídného úředníka; k. na (toho) pravého; kápli na ně při činu přistihli je; byl to malý podvůdek, ale kápl jsem na něj včas; už jsem na to kápl ○ předp. v. kapati kromě o-, pro-, pře-, dále u-