kázání, -í s. 1. duchovní řeč, výklad: Husova k.; nedělní k.; mít (zast. držet) k.; jít na k.; přen. dlouhá řeč, obšírný výklad 2. expr. napomínání, kárání, domluvy, výtky: matčino k.; dělat někomu k.; poslouchat něčí k.; → expr. zdrob. kázáníčko, -a s. (6. mn. -ách): ♦ není kostelíčka, aby v něm nebylo k-a i v spořádané rodině, i mezi hodnými lidmi bývají někdy rozmíšky