kázeň, -zně ž. 1. vědomé podřízení vlastní vůle vůli vyšší (předpisům, zákonům, povinnostem ap., zájmu něj. celku); disciplína: uvědomělá, dobrovolná k.; železná, tuhá, zostřená, uvolněná k.; pracovní, vnitřní, stranická, socialistická, státní k.; vojenská k., přen. přísná; vyžadovat, udržovat, utužit k.; podrobit se kázni; zachovávat, porušit k. †2. výchovné vedení k poslušnosti, k řádnému chování: vyrůstal bez kázně a bázně 3. zast. a nář. kázání: Kollárovy Kázně a řeči; pěkná k.