ký zájm. táz. (nejč. v 1. a 2. (4.) p. j. č.) zast. a kniž. (živé jen ve tvaru 2. (4.) p. j. č. ve spoj. kýho výra, šlaka, čerta, hroma ap.) který, jaký: ký vítr ho sem zavál? (Jir.); kým právem užíváno tu toho názvu? (Pal.); ký čert tě sem nese?; ký div, že se sem dostal!; nechci zkoumat, kými cestami jsi zvítězila v při tak nejisté (Vrchl.); ob. expr. v ust. spoj. vyjadřujících podiv, překvapení: kýho výra, co tady děláš?; kýho čerta, ďasa, hroma, co to?