kýchati (ob. kejchat) ned. 1. vyrážet prudce vzduch při podráždění nosní sliznice: nastydl a začal k.; má rýmu a kýchá *2. zhrub. (na koho, co) kašlat, opovrhovat někým, něčím: k. na pány (Neum.) ○ předp. roz- se, u- se, vy- se, za-; — dok. kýchnouti