kýchnouti (ob. kejchnout) dok. (min. -chl, podst. -chnutí) ke kýchati: šňupl si tabáku a hned kýchl; – zhrub. kýchnem na vás a na vaše výmluvy; k. do hlíny (Neff) zemřít ○ předp. v. kýchati kromě roz- se, dále od- si