křáp

citosl. označuje zvuk při bouchnutí, pádu něčeho: k. dveřmi; talíř k. na zem

křáp

I, řidč. křamp, křám, -u m. (6. j. -u) (*křápa, *křampa, -y ž.) ob. expr. 1. špatná, stará, obnošená…