křesati ned. (1. j. -šu, -sám, kniž. -ši, rozk. křeš, -sej, přech. přít. -aje) 1. (co) otesávat, přitesávat: mlyn. k. mlýnské kameny ostřit jejich mlecí plochy 2. prudce narážet o něco tvrdého: k. kamenem; k. do kamene; k. o sebe kameny; kopyta koní křesala o kámen; k. mečem o přílbu 3. (~, co) nárazy ocele a kamene vzněcovat jiskry, oheň: k. křesadlem; k. jiskry; přen. k. vzdor, lásku v někom rozněcovat, vyvolávat ○ předp. na-, o-, při-, roz-, vy-, z-, za-; → nás. křesávati; — dok. křesnouti; — v. též křísnouti