křivý příd. (2. st. křivější) 1. nerovný, ohnutý, pokroucený, šikmý (op. rovný, přímý): k-é nohy, zuby; k-á páteř; k. nos; k. strom; k. vzrůst; viset na k-o (ps. též nakřivo); k. krok, přen. chyba, nesprávný čin; k-é zrcadlo zkreslující obraz; k. úsměv, přen. neupřímný; k. pohled, přen. nepříznivý, nepřátelský; přen. k-é slovo (někomu říci) nespravedlivé, ubližující, nepřátelské; k. člověk nepěkného charakteru, obojaký; ♦ ob. expr. celý na k-o (čast. ps. nakřivo) (odmítnutí); mat. k-á čára křivka 2. neshodující se se skutečností; lživý, falešný, nepravdivý, nespravedlivý, chybný: k-é mínění, podezření; práv. k-é obvinění, svědectví; k-á výpověď; k. svědek; (dř.) k-á přísaha; → přísl. křivě (*křivo): k. stoupnout; s čapkou křivo na hlavě (Jir.); přen. k. na někoho pohlédnout; – k. si něco vykládat; k. obvinit; (dř.) k. přísahat; → podst. křivost v. t.