křivolaký (*křivolatý) příd. mající mnoho náhlých a nepravidelných ohybů a zákrutů, několikrát lomený; klikatý, zakřivený: k-á cestička, ulička; k-é obrysy hor; k. blesk; k-té čáry (Geb.); přen. k-é cesty myšlení, osudu složité, podivné; bot. metlice k-á; → přísl. křivolace (*křivolako, Jah.); → podst. křivolakost, -i ž.