křivopřísaha, -y, křivopřísež, -e ž. zast. křivá přísaha: dopustit se k-y; k-seží poskvrnit znak otců svých (Třeb.); křivopřísežný (*-přísežní) příd. křivě přísahající: k. svědek; hříšnice k-ní (Svět.); → přísl. křivopřísežně; → podst. křivopřísežnost, -i ž.; křivopřísežník, -a m. (6. mn. -cích) (křivopřísežnice, -e ž.) kdo křivě přísahá: lhář a k.; křivopřísežnictví, -í s. křivé přísahání; *křivopřísežiti (Hol.), *křivopřísežniti (Svět.) ned. křivě přísahat