†kšaft, -u m. (6. j. -u, -ě) (z něm.) závěť, poslední vůle, poslední pořízení, testament: udělat k.; kšaftem vyloučit z dědictví (Hál.); K. umírající matky jednoty bratrské dílo Jana Ámose Komenského; †kšaftní, †kšaftovní příd.: k-ní formule (Svět.); k-ovní knihy (Wint.); → přísl. †kšaftovně: k. zůstavit (Ner.)