kolna, kůlna, -y ž. (2. mn. -len) lehce stavěné přístřeší určené zprav. k uschovávání nářadí, vozů, dřeva ap.: stodola s kolnou; k. pro pluhy; k. na dříví; → zdrob. kolnička, kůlnička, -y, řidč. kolnice, kůlnice, -e ž.; ♦ hovor. expr. udělat z něčeho kůlničku na dříví rozbít to docela, na padrť