Kašpar, -a m. jm. jednoho ze svatých tří králů: K., Melichar, Baltazar; osobní jm. mužské; — kašpar, -a m. ob. expr. směšně si počínající člověk, komická figura; šašek, tatrman, komediant: to je k.!; dělá ze sebe k-a; ♦ dělat, tropit si k-a, k-y (z koho) posmívat se někomu, zesměšňovat někoho; být pro k-a, k-y (komu) pro smích, nebýt někým brán vážně; → zdrob. kašpárek v. t.